O mně

Řekněte sýýýýýýýr!

Určitě jste jako já měli spoustu snů. Když jsem byl malý, byla to klasika. Popelář. Hasič. Policajt… Hlavně teda ten POPELÁŘ! Frajeři v oranžových mundůrech, co tak senzačně točili popelnicemi po ulicích, mě fascinovali hodně dlouho.

Pak se to ale zlomilo. Dětské ideály se změnily na dospělácké. Chtěl jsem být fotbalista. Jako Tonda Panenka nebo Pavel Kuka. Nebo hokejista. Dodnes si pamatuji, jak jsem po revoluci, když byla ta možnost, vstával brzy ráno a koukal se, jak Jarda Jágr začíná zářit v NHL…

Chytnul mě také stolní tenis, jenže profesionální sportovec se ze mě nikdy nestal. Přesto se mi podařilo do extraligy proniknout. Alespoň do té gastronomické.

Po získání kuchařské maturity v Hronově jsem prožil úžasný přestup – k Jirkovi Královi, šéfkuchaři ve Francouzské a Plzeňské restauraci v pražském Obecním domě. V tu chvíli jsem žil a byl živ vším, co se dělo v kuchyni a kolem ní.

To všechno se ale změnilo z ničeho nic v roce 2008, kdy jsem propadl kouzlu ostření, expozicím, objektivům, clonám, bleskům… Prostě všemu spojeným s focením. Rozhodně jsem ale neopustil to, co jsem do té doby miloval, vlastně naopak.

Všechno jsem to spojil.

A tak jsem začal fotit.

Hlavně sport. Malý, velký, kulatý, šišatý… Jakýkoliv. Stejně tak jídlo. Ať už jde o ta nejvybranější jídla mých bývalých kolegů, nebo domácí chuťovky, které pro své zákazníky připravují třeba i nadšenci. nebudu vám lhát, vždycky mi tečou sliny!

Rád také vyrážím na svatby, abych si připomněl den, kdy jsem si s mou ženou, jejíž jméno mám od té doby vyryté nejen na prstýnku, řekli v roce 2006 ano. Stejně jako ostatní věci se je snažím fotit tak, aby fotky následně bavily jak mě, tak především ty, kteří si mě objednali a zaplatili. Takže vás.

Ať už jsem na stadionu, v kuchyni, u oltáře nebo třeba v lese, snažím se fotit reportážně. Přesvědčit se o tom můžete v mé fotobance zde na webu. Rád si ale občas střihnu i jiné formáty a žánry.

Budu rád, jestli vás má práce zaujme a že se třeba potkáme. Rád totiž poznávám nové lidi, rád je fotím. A vždy je pro mě velkým zadostiučiněním, když baví i je, že je fotím. Vyzkoušíme to?

Těším se na vás, váš Láďa Adámek.

Neváhej a sdílejShare on FacebookShare on Google+Pin on PinterestTweet about this on TwitterShare on LinkedInShare on StumbleUponShare on VK